Výživová doporučení a selský rozum

Minulý týden vyšel v Respektu nádherný článek o trendech ve výživových doporučení, stojí určitě za přečtení. Až jsem na sebe byla naštvaná, že jsem to dávno nenapsala sama na jidlovědu :).  Autor reagoval na novou americkou studii, která s velkým wow efektem zjistila, že tuk neni tak strašný a že problém s obezitou je asi zakopán někde úplně jinde.

Když to říká americký vědec, tak si honem dáme brambůrky, smažák s hranolkama a jde se oslavovat věda, napadlo mě. Teď už víme, že tuk si užít můžeme a už nebudeme tloustnout. Víte ono takové ty studie, které říkají, že za obezitu může určitě tuk, nebo určitě sacharidy, nebo sůl, nebo konzervanty, nebo sladidla… jsou vlastně úplně mimo. Když se vytrhne detail z kontextu, bude to vždycky mimo. Když jsem psala bakalářku o sóje a fermentaci, zaujalo mně, kolik autorů píše o pozitivním vlivu na zdraví až jsem nabyla dojmu, že je to super potravina, která spasí svět (s nadhledem samozřejmě). Hodně se psalo o pozitivním vlivu na ženskou plodnost, během studia jsem otěhotněla já, pak moje vedoucí, a pak i její vedoucí. V tomhle zjistění se asi věda nemýlila. 😀

Velmi mě zaujalo, jak moc se mění výživová doporučení pro kojence a batolata. Před sedmi lety se zakazoval lepek do roku dítěte. Teď se doporučuje přidávat lepek co nejdřív. Zároveň se nenápadně výrobci snaží odstavovat miminka co nejdřív, aby matky nekojily a konečně utrácely. Máme tři děti, každé prošlo jinými doporučeními a můžu s klidem říct, že jsou všichni tři úplně stejně akční raubíři a bylo jim to úplně šumák.

Brzy se bude mluvit o tom, že za všechnu špínu světa (nebo aspoň obezitu) může určitě pšenice nebo řepa nebo třeba kukuřice. Určitě na tom bude částečně něco pravdivého.  Je nutné ale udržovat si vlastní nadhled a selský rozum, který tyto studie dokáže přelouskat do běžného života. A příště konečně o kokosovém oleji, na přání Štěpánky 🙂

Komentáře