Ocet

V minulém díle jsem se zaměřila na pokus s čerstvým červeným zelím a jeho vlastnosti v měnícím se pH. Pokus jsem doma zkoušela i s octem a když už jsem láhev  držela v ruce, nápad byl na světě. Už jsem se o octu zmiňovala několikrát, ale nikdy jsem mu pozornost moc nevěnovala. Tedy milý octe, dneska ses dočkal.

Ocet je vodným roztokem kyseliny octové (nejčastěji 8%) a dalších látek. Vzniká kvašením roztoku obsahující alkohol, kvasí ho nejraději bakterie rodu Acetobacter. Jako studentka jsem považovala kariéru Acetobacter za geniální –  popíjet ethanol, tvářit se nakysle a ještě přitom být prospěšný.  Ne ale vždy jsou prospěšné – například při výrobě droždí, piva či vína jsou kvůli octovatění nežádoucí.

Podle toho, který roztok alkoholu jim výrobce podá k degustaci vzniká ocet lihový, ovocný nebo vinný. U nás se nejvíce produkuje lihový, na oblibě získává i jablečný, ale i tzv. umeocet. Umeocet ale není pravým octem, neboť neobsahuje kyselinu octovou, ale citronovou. Vzniká jako „odpadní produkt” při procesu fermentace švestek umeboshi. Na stránkách firmy sunfood jsem se dočetla, že prý  má účinky antioxidační, detoxikační, prospívá trávení a imunitě. Domnívám se, že umeocet může být zajímavou alternativou lihovému octu (ale stále zůstává faktem, že  jeho cena je oproti obyč octu prostě výrazně vyšší)…

Super star mezi octy je balsamiko. Tento vinný ocet pochází z Modeny. Vyrábí se z vařeného moštu a vinného octa a zraje minimálně dva měsíce v sudu. Tzv. Denominazione d’Origine Protetta) musí zrát minimálně 12 let a poté se prodává podobně jako kvalitní víno. Pravé balsamiko rozhodně neobsahuje škroby a jiná zahušťovadla.

Napadá mě, proč se vlastně říká zůstal na ocet? Dobrý ocet má přece kvalitní suroviny a žádné podřadné zbytky 🙂 A co vy, který máte nejradši? A používáte ocet i na čištění v domácnosti?

Autorem fotografie je Rainer Zenz , fotografie je volně použitelná pod licencí CC BY-SA 3.0. 

Komentáře