Prostřeno až do konce! Aneb jak se vaří polévka po česku

Viděli jste někdy pořad Prostřeno? Já bohužel ano. Byla jsem upozorněna kamarádkami, že to vidět prostě musím, protože je to taková malá sonda do českých kuchyní a stravovacích návyků. No, nebudu se přetvařovat, čekala jsem hodně, ale něco bylo na mně příliš. Opomenu-li přetvářku, intriky, lži, překvapilo mě i to vaření! Například: zkušená kuchařka se skvělým meníčkem vařila polévku. Měla vše co potřebovala, včetně podravky. Proč?! Proč potřebuje taková sympatická paní dochucovadla na úplně obyčejný zeleninový vývar? Vždyť tím neušetří ani peníze, ani čas a navíc totálně zkazí chuť dobrého vývaru. Měla jsem pocit, že to už nikdo nekupuje, ale asi ano. Přitom je zeleninový vývar tak snadný…

Jak vařím zeleninový vývar bez kostky? Na kousek oleje (lžička obyčejného řepkového či slunečnicového) dám cibulku, lehce zasmahnu, na to přihodím nakrájenou mrkev a nechám ji trochu pomazlit se s cibulkou. Pak zaleju vodou, přidám ostatní zeleninu (celer, kousek brokolice, květáku, kapustičky, pórek, nebo prostě co lednice v sobě skrývá) a vařím do změknutí. A je to! Dosolim až nakonec. Vývaru vařim víc, ať zbyde na dva dny. Jeden den dám písmenka, druhý den zas třeba kapání. Občas do vývaru přidávám červenou čočku, aby byla polévka hustější (mouka do vývaru podle mně taky nepatří). Kousek tvrdého parmezánu vařeného se zeleninou udělá divy. Možná to není gurmetský zážitek, ale je to poctivý vývar bez podvádění.

Dneska jsem slyšela v rádiu krásnou věc (R-žurnál): Nejzete, nepijte ani nežijte blbě. Vzala jsem si to k srdci a jdu už vypnout ten počítač! :D. Pěknou neděli přeju.

Komentáře