Od teorie k praxi (2. díl)
Od teorie k praxi… a od ideálů k realitě! První týden nového režimu a jídelníčku našeho milovaného batolátka jsme úspěšně zvládli. Byla jsem na sebe téměř hrdá, jak jsem dokázala vše zorganizovat: vyvářet bezlepkově, připravovat domácí švestkové a hruškové šťávy, přidat spoustu zeleniny a ovoce, do toho částečně pracovat a vodit děti do školek a uklízet a prát atd.
Tak a teď ta realita! Po týdnu jsem upřímně grogy. Na stěně máme kukuřičnou kaši na památku, švestkovou šťávu na gauči taktéž a nemám do čeho to dítě převléct, neboť je vše totálně pobryndané. To naše malé a chytré dítě se totiž rozhodlo, že ho to už nebaví a chce svoje sušenky. A vzpomnělo si na to zrovna když hlídala babička ( ječelo a házelo jídlo do dálek). Až mi babička do telefonu celá unavená řekla, že je to nějaké náročné a že je dneska už dost unavená. Bez sladkého pitíčka s krtečkem to prý prostě nešlo. Však on se snad svět jednou nezboří…
Mám chuť se na vše vykašlat a vrátit se k tomu, že jíme všichni všechno (včetně rohlíků a bábovek). Ale to bych měla moc jednoduché. Pokračujeme a nevzdáváme to. Snad jí to pomůže (a já se zase někdy v dohledné době i vyspím!!).