Šmoulobraní
Máte nějaké rituály? Já jeden mám: téměř každý všední den po odevzdání části dětí doškolek absolvuji stejnou cestu domů. Jdu pro ovoce a zeleninu, pak k pekaři a pak k řezníkovi. Nedávno jsem byla unavená a zkrátila jsem si cestu přes jeden nejmenovaný supermarket. Byla jsem tam jak Alenka v říši divů. Nebo spíše Šmoulinka v Gargamelově pastičce.
Už jsme si zvykli, že obchoďáky občas uspořádají akci a lákají děti, jejich rodiče, pra(pra)rodiče i tetičky. Ale tentokrát to vzali páni markeťáci teda pořádně od podlahy. Obrázky šmoulů mě vítali u vstupu, u vozíků, na košíku. Šmoulové útočili snad všude. Šmoulový sýr pro děti, šmoulové kukuřičné lupínky pro děti, šmoulové talířky a hrnky (do plastového hrnku bych dětem vážně teplý čaj ale nenalila) a mohla bych ve výčtu pokračovat vesele dál. Chtěla jsem pryč. Ale pak to přišlo. Z kočárku se ozvalo s velikou intenzitou: mamí chcíííí moulu. Fronta dlouhá jako kdysi na banány, dítě ječelo a já málem taky. U pokladny jsem dostala kartičku za nákup a jako bonus jsem na ni mohla sbírat nálepky (jedna nálepka za 200 kč útraty) a za 7 nálepek dostanu plyšového šmoulu. Mám tři děti, to bych musela nakupovat asi i pro sousedy, abych dětem udělala radost a každý obdržel svého šmoulu. Ještě že jsem neměla v ochodě všechny tři raubíře. To by bylo řevu a breku, že jsem krkavčí matka a nemám ráda podbízivé reklamy!
Víte co je na tom všem nejhorší? Já jsem málem podlehla tomu šílenství taky! Tak moc se snažím nevnímat reklamu v obchodě a všímat si složení a kvality až jsem držela sýr s obrázkem šmouly v ruce! Ta reklama mi příjde tak moc nátlaková, že to snad ani více nejde. Asi ti šmoulící brzy skončí v haldách s dalšími hračkami bez povšimnutí a obaly od šmoulích laskomin zajisté v koších. Ale hlavně že jsou děti šťastné! Takže šmoulům i tomu příšernýmu supermarketu nazdar!
PS: Na obrázku si můžete přečíst složení šmoulového nízkoenergetického nápojové koncentrátu se sladidly s příchutí maliny.