Cesta mléka na váš stůl (1. díl)

KrávyNapadlo vás někdy, jak se dostane mléko od krávy až na váš stůl? Co všechno může ovlivnit chuť hotového výrobku? Pojďte se se mnou vydat na malou cestu mléka. Nejdříve jsem chtěla psát jen jeden článek o mlékomatech. Ale byl by velmi velmi dlouhý a nevešlo by se do něj zdaleka všechno co mám na srdci :). Proto bude povídání takovým malým seriálem.

Česká stračena společně s holštýnským plemenem jsou nejvíce chovanými typy u nás. Jedna kravka denně poskytne průměrně kolem cca 15 litrů mléka (a vypije 3,5 litru vody na jeden litr mléka). Kolik toho kráva nadojí ale hodně závisí na věku, pohlaví :D, fázi po porodu, jídle, teplotě v kravíne, roční době a snad i její náladě. Roční období má dokonce vliv i na složení tuku v mléce. Proto má máslo v lednu trochu jinou konzistenci než v červenci. Aby byla kráva, co mléko dává, musí být naprosto zdravá. Rozhodně neplatí, že když bere antibiotika, putuje i její mléko do cisterny k ostatnímu. Vše je velmi podrobně hlídáno a je velmi dbáno na hygienu. Neznám čistější provoz, než je kolem mléka. Podestýlky krav musí být čisté, potrubí a tanky na mléko jsou velmi velmi kontrolovány a chybička by se prostě vloudit neměla. Také se hlídá, aby se k hladové tlamě kravky nedostaly aromatické potraviny. Třeba česnek by udělal pořádnou neplechu!

Před vysokou školou jsem nikdy nebyla v kravíně. A přesto jsem šla studovat obor mléko a tuky. První exkurze byla pro mě naprostým šokem. Tak třeba jsem netušila, že kravín nevypadá jako z filmů Slunce, seno, že se dnes už mléko skoro nikde nedojí ručně (na jeden litr je potřeba přibližně 100 stisků dojičky, au!). Na dojení existují téměř dokonalé stroje. Ty umí imitovat sání telátek a mléko z vemene jede potrubím přes filtr do skladovacího tanku a je tam uschováno až do převozu do mlékárny. Když je transportováno déle než dvě hodiny od skončení dojení, musí být zchlazeno na teplotu 4°C až 8°C při denním svozu. Svoz obden je velmi výjimečný a téměř nikde se už nepoužívá (pokud ano, chladí se tank na 4°C až 6°C).

A jaký je rozdíl v kravíně pro výrobu bio mléka? Sama nevím! A tak jsem začala hledat na internetu. Dočetla jsem se naprosté šílenosti. Tak třeba že bio mléko neobsahuje antibiotika (ne-bio mléko je přece také nesmí obsahovat), bio mléko se neředí vodou (krabicové rozhodně také ne, na to by se totiž ihned přišlo a byl by průšvih jako vrata, natotata!). I krávy v ne-bio kravíně se chodí pást (tedy mimo kravín). A tak jsem pátrala a pátrala a rozdíl jsem našla – jeden. Bio krávy mají občas bio krmivo. Nevím, nejsem zastáncem bio výrobků, ale zdá se mi, že u bio mléka jde prostě jen o tahání peněz z kapsy důvěřivých spotřebitelů.

Z kravína se mléko vydává na cestu do mlékárny. Cisterny musí být dokonale čisté. Věděli jste, že cisterna má objem třeba i 24 000 litrů (tedy uveze 24 000 budoucích krabic mléka)? Stále mluvím o mléce bez tepelné úpravy (pasterace nebo sterilizace). Takové mléko by pro přímou spotřebu bylo nevhodné. Může totiž obsahovat nebezpečné bakterie. Například nepřátelské Mycobacterium tuberculosis (tuberkulóza, onemocnění trávicího systému), Brucella abortus, Salmonella sp., Campylobacter sp. nebo E. coli. Můžu vám říct, nic příjemného. Obzvláště pokud takové breberky naservírujete malým dětem, nemocným nebo starým lidem. To by byla hotová pohroma. Dnes je velkým trendem vyhledávat mléko tzv. přímo od krávy, ale je opravdu nutné dostatečně takové mléko tepelně upravit. O odstřeďování, významu tepelné úpravy nebo třeba proč se trvanlivé mléko balí zrovna do krabice a mnoho dalších zajímavostí se dočtete v dalších dílech seriálu.

Zdroje

  • Fotoarchiv Bc. Aleše Barana
  • Odborná konzultace s Ing. Petrem Tichovským (oběma velmi děkuji za spolupráci!)
Všechny příspěvky z tohoto seriálu

Komentáře

Na stránkách najdete články nabité zajímavostmi o jídle, bez růžových brýlí a objektivně. Jsem absolventkou VŠCHT Praha, oboru Technologie potravin (2010) a Specializace v pedagogice (2013). Od dubna 2013 se snažím popularizovat chemii skrze projekty The Chemistry is all around us-network, Noc vědců 2013, 2014, Vědu v ringu, programu AMGEN Teach aj. Nově jsem součástí projektu Scichallenge, který se právě rozbíhá. To vše pod hlavičkou VŠCHT. Hrozně ráda v rámci práce jezdím na konference po Evropě a sbírám znalosti od zkušenějších. Ale hlavně, jsem maminkou čtyř dětí.

Označeno v Mléčné výrobky, Seriál „Cesta mléka na váš stůl“