Sója mýtů zbavená

tlustochJe zajímavé, kolik vědeckých publikací bylo o sóje a výrobcích z ní už napsáno a přesto stále není zcela jasné, jestli zdraví pomáhá nebo spíše škodí. A tak vznikly dva tábory – jedni by za výrobky ze sóji dali ruku do ohně a jiní tyto výrobky zase haní. Kam byste se řadili vy? A proč? Pojďmě si na to trochu posvítit.

Nejdříve bych ráda vyzdvihla složky sóji, které zdraví pomáhají. Patří sem rozhodně oligosacharidy. Když jich spořádáte příliš, mohou způsobit nepříjemné nadýmání, na druhou stranu ale mají prebiotické vlastnosti. Tedy vlastnosti vyloženě žádoucí, protože pomáhají přežívat probiotickým bakteriím v trávicím traktu a tím lépe působit blahodárně na naše tělo. Bílkoviny jsou asi nejcennější složkou sóji (v sójovém nápoji je přibližně stejný obsah bílkovin jako v mléku). Mohou mít příznivý vliv na pocit sytosti a tím pomáhat při hubnutí. Bílkoviny mohou vyvolat ale i alergické reakce. Výrobky ze sóji bývají převážně nízkotučné (cca 2 %, pokud, pokud ale není výrobkem zrovna sójový olej) a bez obsahu cholesterolu. Navíc složení tuků v sóje je skvělé, obsahuje totiž cis nenasycené mastné kyseliny. Zajímavou složkou jsou i fosfolipidy, které dokonce pomáhají při údržbě hladiny cholesterolu v krvi. V menší míře se v sóje vyskytují i látky jako jsou fytoestrogeny, fytáty, saponiny a fytosteroly. Fytoestrogeny tvoří nejvýznamnější nevýživnou složku sóji (hodně se mluví o fytoestrogenech ve spojení s prevencí rakoviny prsu, osteoporózy, podílí se i na snížení rizika výskytu srdečních chorob). Neméně podstatnou složkou jsou i vitamíny a minerály!

A kde jsou ta negativa?! Už jsem na ně zlehka narazila. Alergeny, saponiny, nadýmání. Výroba sójových výrobků je celosvětově velmi rozšířená. A tady je trochu kámen úrazu. Když pomineme odlesňování ve prospěch sójových polí, mluví se v posledních letech o vlivu sóji na tloustnutí (prý obsahuje tzv. obezogeny). Ale proč když v Asii konzumují sóju snad od nepaměti, obezitou netrpí? Někteří vědci se domnívají, že je rozdíl v tom, že sóju mají rádi prokysanou (sójové omáčky, tempeh, sójové jakožejogurty). Bakterie (případně kvasinky, či plísně), které výrobky prokysávají, dokážou složení výrobku významně změnit a vylepšit. Našla jsem i jiné vysvětlení – že Evropané a Američané rádi dost popíjejí a proto neumí naše těla tzv. obezogeny přeměnit a využít.

Že by za to mohla vážně jen ta fermentace nebo popíjení? Ono to podle mě zdaleka nebude vše tak jednoduché. Kdyby neexistovaly fast foody, kolové nápoje a lenost, neexistovala by ani obezita. Ale co je v životě jednoduché a jednoznačné? Podle mého názoru platí i pro sóju, že když se jí všeho s mírou, nemůže to uškodit. A pokud máte sójové výrobky rádi, rozhodně se jich nezříkejte. Obsahují mnoho cenných látek, které mají prokazatelně dobrý vliv na naše zdraví. Ale všeho s mírou (včetně alkoholu).

Zdroje

  • D. Roccisano, D., Henneberg, M.: Soy Consumption and Obesity. Food and Nutrition Sciences,  3 (2), 2012, str.  260-266, 2012.
  • Grecová, M.: Využití sacharidů sóji bifidobakteriemi. Diplomová Práce, 2010. :D

 

Komentáře

Na stránkách najdete články nabité zajímavostmi o jídle, bez růžových brýlí a objektivně. Jsem absolventkou VŠCHT Praha, oboru Technologie potravin (2010) a Specializace v pedagogice (2013). Od dubna 2013 se snažím popularizovat chemii skrze projekty The Chemistry is all around us-network, Noc vědců 2013, 2014, Vědu v ringu, programu AMGEN Teach aj. Nově jsem součástí projektu Scichallenge, který se právě rozbíhá. To vše pod hlavičkou VŠCHT. Hrozně ráda v rámci práce jezdím na konference po Evropě a sbírám znalosti od zkušenějších. Ale hlavně, jsem maminkou čtyř dětí.

Označeno v Luštěniny